Nedávno jsem se nad něčím zamýšlel a vlastně jsem to nedomyslel….třeba mi pomůžete….

Hlavní otázka…..kam až můžu ku svému prospěchu, ale vzhledem k vysoké upřímnosti zajít, co všechno mohu kritizovat, co si tady můžu a co nemůžu psát…kolikrát můžu někoho urazit, či si sám zavařit a vůbec…přátelé vězte, že jsem zde hodně upřímný, ale zcela ne úplně, a myslím, že asi nikdy ani nebudu. Otazka vedlejší : “Je to špatně, nebo dobře?” ….

Já už mám občas pocit, že se sám ze sebe zblázním. Čím víc vím, snažím se pochopit a vyřešit, tím více vím, že vím prt, nic nechápu, nic jsem nevyřešil a udělal jsem si ze života ještě větší chaos. Přál bych si jednou zkusit mít všechno uspořádané, vyřešené, pochopené…..ale není to vlastně úplná blbost? Co bych pak dělal? S čím bych se vyrovnával a co bych řešil? Podle mě je naprosto vše v životě podloženo pár základními přáními, kol nich se ta menší točí, protože si vlastně nedokážem uvědomit, co konkrétně chceme….tu základní nějakou banální hloupost, co nám schází (láska, sex, autorita, morální spokojenost, nadřazenost)

A co je vlastně to, co chci já? (je skoro až vtipné, že jsem si tuhle otázku, tu naprosto osobně základní otázku takhle doslova položil až tady, napsanou…až teď…) Vždycky říkám takové ty kecy, jako práci, co mě bude bavit, tu spokojenost ….ale tyhle touhy a pocity jsou dle mé teorie podloženy něčím naprosto banálnějším….(je možné dělat psychologa sám nad sebou?)….něčím víc přírodním..něčím, co má lidstvo společné už pár stovek let a ne tím dnešním. Osobně pochubuji, že to vyfilosofuji během tohoto článku, ale alespoň se nad tím zamyslím….další šroub do hlavy….asi jsem blázen….proč to vlastně řešit?…..

Řekl bych osobně, že jedna věc, co mi opravdu chybí je více kamarádů (klidně jen v jednotném čísle) , kteří budou chtít robit nějaké ty vylomeniny a podobné fiškuntálie…řekl bych, že si za to můžu sám svým chováním a bůhví čím ještě….alespoň mi to spousta lidí pořád otlouká o hlavu. Já se jinak chovat neumím a kdybych věděl co opravdu dělám špatně, třeba bych to dokázal změnit, třeba taky ne. Jedno vím jistě…já jsem já a asi bych si an to měl zvyknout..ty jseš taky jen ty…pamatuj….

————————————————————————

Jen mě ještě napadla jedna věc, co se mi nedávno zdála a chtěl bych se o ní podělit. Je to takové přání, sen…… Prostě se mi zdálo, jak jsem se po svém odchodu na oný svět (dej ty nahoře, či dole, aby to trvalo co nejdéle, protože život je fajn) sešel se svým otcem na pivo a poklábosili jsme a pořešili, co kdo udělal dobře a co špatně….zdánlivá banalita….ale udělala by mi moc velkou radost…..